Střepy přinášejí štěstí jedině v kontejnerech na sklo
Střepy přinášejí štěstí jedině v kontejnerech na sklo
rozhovor s Ing. Danielem Stružem, místopředsedou představenstva SAKO Brno, a.s.
V ulicích města je vidět společná reklama společností EKO-KOM, SAKO Brno a statutárního města Brna ke třídění skla. Co je cílem této kampaně?
Brňáci třídí dobře, nicméně i tak stále nacházíme ve směsném komunálním odpadu komodity, které tam nepatří a které by se měly dávat do barevných popelnic, případně odevzdávat na sběrné středisko. Podle údajů Institutu cirkulární ekonomiky obsahuje typická českomoravská černá popelnice přibližně 5 % skla. A to nám přišlo škoda, protože sklo do směsného odpadu prostě nepatří. Proto jsme ve spolupráci s městem a společností EKO-KOM vytvořili krátkou osvětovou kampaň, jejímž cílem je upozornit veřejnost, že záleží na každé sklenici, která neskončí v tříděném odpadu a dostane se k recyklaci. Vstříc nám vyšel i Dopravní podnik města Brna a poskytl nám reklamní plochu na některé své vozy, jak autobusy, tak šaliny.
Proč vlastně tak veliký důraz právě na sklo? Mám dojem, ve směsném komunálním odpadu jsou i další komodity, které by s úspěchem daly ještě vytřídit…
To máte bohužel pravdu a v příštích kampaních se zaměříme například na textil, plast či bioodpad, kterého je mimochodem v černých popelnicích zbytečně stále největší procentuální množství. Nám ale v této kampani šlo především o skleněný odpad. Je to proto, že v tomto případě jde o komoditu, která se je velmi dobře recyklovatelná. Sklo opakovanou recyklací neztrácí nic ze svých vlastností, takže životní cyklus takové obyčejné lahve od kečupu, nebo zavařeniny může být prakticky neomezený.
Dá se ta úspora alespoň přibližně vyčíslit?
Sklářství je obor náročný jak na spotřebu energie, tak vstupního materiálu, v tomto případě sklářského písku. A teď si představte, že při použití recyklovaného skla ušetříme až 90 % energie a více jak polovinu sklářských písků. Přitom spotřeba skla roste a zásoby sklářských písků se snižují. Takže s každou další recyklací je jeho výroba ekologičtější i ekonomičtější. Komě ekologie a ekonomické návratnosti je důležitým faktorem pro recyklaci skla také její rychlost. Podle samotných sklářů je průměrná doba, za niž se může recyklovaný skleněný produkt objevit na trhu, sedmdesát dní. Recyklovaná láhev se tak teoreticky může v domácnosti protočit během roku i pětkrát. Platí tedy, že čím více skla dokážeme vytřídit, tím je další proces jeho výroby smysluplnější.
A jak se třídí sklo v Brně?
Ke sběru skla slouží 1 400 nádob, podzemních kontejnerů a tzv. DUO zvonů. Právě díky DUO zvonům můžeme sbírat čiré a barevné sklo zvlášť. V loňském roce občané do sběrných středisek občané odevzdali 440 tun a z ulic města jsme odvezli 4 450 tun skleněných střepů. Každý Brňák tak vytřídil zhruba dvanáct a půl kilogramů skla. Pěkné číslo, že? Jenže celorepublikový průměr je ještě o dva kilogramy vyšší. I to bylo jedním z důvodů, proč jsme přišli s naší kampaní.
Co se pak se sklem děje dál?
Skleněné střepy se sváží na Jedovnickou ulici, kde se v prostorách největšího sběrného střediska na Moravě, určeného jak pro podnikatele, tak veřejnost, nachází střepiště pro celé Brno. Odkud se průměrně každý druhý den odváží velkokapacitními vozidly do skláren k recyklaci. Z Brna například do Vetropack Moravia Glass v Kyjově, kde disponují linkou na třídění a vyčištění skla.
Takže sklo nevymývat?
Ve sklárnách se zbavuje nečistot a příměsí včetně etiket, vršků nebo jejich zbytků. Není tedy nutné je před tříděním odstraňovat, sklenice stačí vyškrábat lžičkou, přičemž etikety, víčka či zátky nejsou problém.
Na co tedy při správném třídění skleněného odpadu myslet?
Barevné sklo patří do zeleného kontejneru, čiré pak do toho bílého. Pokud máte v místě bydliště pouze jeden z nich, vyhodit do něj můžete sklo bez ohledu na barvu. Do kontejneru patří všechny skleněné lahve od nápojů, obaly od kečupů, kompotů, marmelád. Dále pak rozbité skleněné nádobí, jako jsou misky, talíře nebo skleničky. Naopak keramika, porcelán, zrcadla, autoskla či varná skla v něm nemají co dělat.
Lze nějak jednoduše poznat, které sklo dát do tříděného odpadu a které raději zanést na sběrné středisko odpadu?
Jakmile sklo obsahuje nejrůznější příměsi, drátky, pokovování vrstvy kovů či hliníky – tohle všechno je překážkou k recyklaci. Vodítkem mohou být recyklační značky. Sklo, které patří do tříděného odpadu, má značku GL a číslice pak ještě upřesňují druh kontejneru, 70 značí bílý, 71 zelený. Sklo na sběrný dvůr bývá označené písmenem C.
Jak skončí sklo, které se místo do tříděného odpadu vhodí do koše v domácnosti anebo do odpadkového koše na ulici?
Příběh skla, které nedáme do kontejneru na tříděný odpad, bohužel končí. Směsný odpad z černých popelnic je v Brně energeticky využíván, vyrábí se z něho teplo a elektřina. Sklo sice projde spalovenským procesem, ovšem jedná se o materiál, který nehoří, a co více, našim kotlům spíše teplo ubírá. Takže zatímco směsný komunální odpad zredukuje svoji hmotnost skoro na desetinu původní hodnoty, sklo projde kotlem, odebere mu teplo, a v té samé hmotnosti, s níž ji někdo odhodil do koše, putuje na skládku odpadu, kde nenalezne další využití. A pokud jste v rozhovoru dočetli až sem, tak stejně jako já dobře víte, jak velká škoda to je.
