S popelem do popelnice? Ano, avšak opatrně

Pozor na požáry!

Topná sezóna ještě pořádně ani nezačala a od žhavého popílku chytlo několik plastových popelnic a rozehřátý obsah jedné kovové popelnice dokonce málem poškodil i popelářské auto. A to nikoliv auto obyčejné! Pohotoví hasiči dohašovali doutnající obsah kuka vozu, který jezdí na elektriku, stál 12 milionů a v republice je zatím jediný. Mimochodem, jeho provoz na elektřinu nám dává velký smysl, protože SAKO Brno elektřinu vyrábí - jak z fotovoltaických panelů, tak i z odpadu - takže jen tak zbytečně si ho nechat shořet by byla určitě škoda…

Kam tedy s popelem?

Do směsného komunálního odpadu samozřejmě patří. Vždyť i slova „popelnice“ a popeláři“ vznikla tak, že dříve se z domácností svážel především popel. Ale vždy popel náležitě vychladlý.

V této souvislosti připomínáme hlavní bezpečnostní zásadu:

Nedostatečně vychladlý popel nepatří do žádné nádoby na odpad!  

Nepatří do plastové a nepatří ani do kovové popelnice. Popel ukládaný do popelnic a kontejnerů musí být vyhaslý a studený. Jak nás hasiči poučili, plastová nádoba už po minutě působení teploty okolo 250 stupňů Celsia ztrácí mechanickou odolnost a začne se tavit. Při vystavení teplotě okolo 400 stupňů Celsia hoří. Řešením pro ukládání nedostatečně vyhaslého popela nejsou ani kovové popelnice, o jejichž zapůjčování nyní SAKO Brno a brněnský magistrát eviduje zvýšenou poptávku. Horký popel ničí pozinkovanou vrstvu a urychluje tak degradaci nádoby zrezivěním. Kov zpomaluje vychládání popela a zvyšuje nebezpečí zahoření odpadu uvnitř svozového vozidla. Za určitých podmínek vydrží žhavé uhlíky teplé až několik dní a uložením do popelnice se neuhasí. Pokud se žhavý popel naloží do kuka vozu, může dojít k zahoření obsahu vozidla, k jeho poškození a v krajním případě i k přímému ohrožení posádky vozidla na životech. Celková následky mohou být nedozírné, pokud by se popel rozhořel v zásobníku odpadu SAKO Brno, což je opravdu veliká  a hluboká jáma o kapacitě pět tisíc tun.

Nechte popel řádně vychladnout

Rada pro nakládání s neshořelými zbytky topiva je prostá. Vždy se přesvědčte, zda je popel vkládaný do popelnice již vychladlý a zda se v něm nenacházejí částice s teplotou, schopné zapálit odpad. Doporučujeme popel skladovat v  kovové nádobě (např. starý kastrol, kýbl) a do popelnic vkládat až po několika dnech. Nemáme-li takovou možnost, je lépe popel před vsypáním do popelnice zchladit, například kropenou vodou. (Jestliže se v odpověď ozve zlověstné syčení a do nebe začne stoupat pára, nehledejte v tom nic spirituálního a kropte tak dlouho, až syčení přestane. Teprve poté může popel do odpadu.) 

Dobrým tipem také je, že pokud topíte výhradně dřevem, představuje popel levné a docela hodnotné hnojivo. Ostatně, tzv. žárové zemědělství, kdy pravěcí lidé kultivovali budoucí pole požárem dřevin, má ve střední Evropě pořádně dlouhou tradici. Jestliže tedy máte zahradu a topíte dřevem, sypejte popel na zryté záhony, případně vkládejte do připravené díry a na jaře použijte při přípravě záhonů na sezónu.

Ale nevychladlý popel do odpadových nádob prostě nesmí přijít! Předejde se tím nejen zahoření Vaší odpadové nádoby, ale také požáru svozového vozidla či poškození technologií a majetku Vaší oblíbené městské firmy. Nemusíme připomínat, že jakékoliv omezení provozu brněnského SAKO by znamenalo potíže při svozu komunálního odpadu a omezení výroby tepla a elektřiny.